Metody impregnace

Máčení

• Zpravidla se provádí ve vhodných vodotěsných vanách. Při ošetření na kontinuálních linkách se ponoří každý kus dřeva samostatně, čímž se smočí celý povrch prvku. Technologický čas ponoření je obvykle několik sekund a je dán nastavením rychlosti chodu linky.
• V případě máčení v klasických vanách se ošetřuje složený balík dřevěných prvků, který je celý pomocí hydraulického ramene vpraven pod hladinu. Jednotlivé vrstvy dřeva v balíku je nutné oddělit proložkami, aby byl každý prvek v balíku smočen ze všech stran, a tím bylo dosaženo jednolitého ošetření celého povrchu dřeva. Doba máčení je obvykle několik desítek minut. Dlouhodobým máčením delším než 24 hodin je možné zajistit až polohloubkovou ochranu. U dlouhodobého máčení je tedy větší hloubka průniku - až 3 mm.
• V případě, že jsou dřevěné prvky po impregnaci kráceny řezáním, je nezbytné provést dodatečnou impregnaci řezaných ploch nátěrem nebo postřikem. Doporučujeme provádět pravidelné čištění van s roztokem od zbytků pilin, které mohou mít nežádoucí vliv na kvalitu aplikačního roztoku.
  
  

Injektáž

• Jedná se o metodu pomocí vývrtů a vpichů, která se používá při ošetření zabudovaných konstrukcí jak zdravých, tak částečně napadených dřevokazným hmyzem. Do dřeva se vpichuje, popř. do předvrtaných otvorů vstřikuje nebo vtláčí ochranná látka, která penetruje do okolních částí dřeva. Vtlačení látky do otvorů je třeba provádět mírným přetlakem (pomocí čerpadla, tlaku vzduchu).
• Touto technologií lze docílit plného proimpregnování zabudovaných dřevěných prvků. Systém otvorů je třeba volit tak, aby se minimálně snížily mechanické vlastnosti dřeva a zároveň se dosáhlo potřebného rozložení impregnační látky ve dřevě.
  
  

Vakuo-tlaková impregnace

• Tato metoda je zejména vhodná pro impregnaci dřeva, které bude v dlouhodobém přímém styku se zemí nebo sladkou vodou (třída použití 4) - stavebních konstrukcí, sloupů, palisád, mostů, kůlů pro vinohrady apod.
• Doporučený impregnační režim – dle Bethela (podtlak – přetlak – podtlak).
• Trvání jednotlivých fází záleží na proimpregnovatelnosti (propustnosti) dřevin. Obecně platí, že jádrové dřevo je neproimpregnovatelné a proimpregnovatelnost se posuzuje podle vlastností bělového dřeva. Mezi velmi obtížně impregnovatelné technické dřeviny patří smrk. Naopak běl borovice a buku jsou snadno proimpregnovatelné. Běl dubu je o něco málo hůře proimpregnovatelná než buku, ale tím, že má dub málo běli, považuje se za téměř neproimpregnovatelný. Parametry impregnace závisí na účelu a třídě použití dřeva.
• Dřevo se umístí do tlakové nádoby pro impregnaci. Nejdříve se vytvoří podtlak – z buněk dřeva se po předepsanou dobu odstraňuje vzduch. Tato fáze je velmi podstatná pro výslednou hloubku průniku do dřeva. Obecně platí, že čím je nižší tlak v tlakové komoře, tím je výsledná hloubka průniku vyšší. V praxi bylo ověřeno, že optimální je dosažení absolutního tlaku 20 mbar. Tato fáze trvá řádově několik hodin. Následně se nádoba zaplní při podtlaku aplikačním roztokem impregnačního přípravku. V nádobě se vytvoří hydraulický tlak (přetlak 8 - 10 bar), který tlačí přípravek po předepsanou dobu hluboko do struktury dřeva. Tato fáze trvá řádově několik hodin. Aplikační roztok se poté vypustí z tlakové nádoby do zásobní nádrže. Závěrečný podtlak odsaje přebytečný roztok z povrchu dřeva, roztok je odčerpán zpět do zásobní nádrže. Impregnované dřevo se vytáhne z tlakové nádoby a uloží pro fixaci na větraném místě bez dosahu deště.
• Podívejte se na názorné video, jak vakuo-tlaková impregnace probíhá.