Od počátku letošního roku je realizována sanace krovu a povalového stropu v malém a velkém freskovém sále v objektu někdejšího augustiniánského kláštera.
Historické dřevěné konstrukce a prvky jsou nenahraditelným dokladem řemeslné zručnosti a estetického cítění našich předků. V období středověku až do poloviny 19. století byly nejen součástí staveb, ale také mnoha strojních zařízení, vozidel, dopravních prostředků, nářadí a ostatního vybavení. Důležitou roli hrála důkladná znalost materiálu a jednotlivých typů dřeva. Jeho nejvhodnější typ pro konkrétní využití byl v mnoha případech kácen přímo na míru v předem pečlivě vybraných lokalitách. V památkové péči často vyvstává otázka, zda je nutné například krovové konstrukce napadené dřevokaznými škůdci nahradit novým materiálem nebo je možná sanace a zachování autentické historické hodnoty.
V případě dřevěných prvků památkově chráněné klášterní budovy ve Šternberku došlo k doplnění chybějících částí pozednic včetně spojů a dalších součástí, které byly napadené dřevokaznou houbou. Kvůli přesunu devítimetrových trámů do krovových prostor museli dělníci rozebrat část střešní konstrukce. Veškeré nové řezivo bylo ošetřeno fungicidním postřikem Bochemit QB Profi.
Někdejší augustiniánský klášter ležící v exponované poloze v sousedství farního kostela představuje dvoupodlažní čtyřkřídlou barokní budovu se sedlovou střechou v závěru zakončenou valbou. Objekt barokní fary a bývalé klášterní budovy navazuje na v jádru gotický ambit kostela. Sídlo augustiniánské kanonie založené 1371 bylo zrušeno v roce 1786 a v období napoleonských válek prostory sloužily mimo jiné jako vojenská nemocnice. Kromě v současnosti prováděných prací mají být dále zahájeny opravy dalších klášterních prostor a po jejich dokončení má v místě vzniknout komunitní centrum.
Autor fotografie: David Sedlák. Text vznikl ve spolupráci s redakcí portálu PROPAMÁTKY.
