Vodní mlýn ve Vepřku na Mělnicku, nazývaný také Satranův, je představitelem bohatých panských mlýnů. Nejstarší písemný pramen dokládající jeho existenci je uložen v urbáři kapituly sv. Víta z roku 1596, ale je možné, že jeho kořeny sahají až do 14. století. Mlýnský komplex představuje areál, který vznikal kontinuálně od gotiky přes renesanci a baroko až po klasicismus. Objekty se dochovaly ve své hmotě, částečně v dispozičním řešení, exteriéru a interiéru, s řadou cenných původních architektonických prvků a detailů. Místo má architektonický, technický i historický význam a je cenným dokladem stavebního vývoje od středověku po 19. století včetně dochovaného kompletního technologického vybavení pocházejícího z doby od konce 19. století až po 30. léta 20. století. Kromě mlýnské budovy tvoří areál hospodářské objekty, sýpka ze 17. století, kolny z počátku 19. století či stáje z počátku 20. století. Patrový objekt takzvaného nového mlýna téměř čtvercového půdorysu ze 30. let 19. století leží v terénu svažujícím se k Bakovskému potoku.
Součástí dokončené záchrany a obnovy cenného areálu byla i oprava krovu. Objekt takzvaného nového mlýna má valbovou střechu s krátkým hřebenem. Po opravě a doplnění chybějících částí konstrukce a náhradě poddimenzovaného průvlaku a sloupu došlo na základě projektu Martina Volejníka v souladu s požadavky památkové péče k aplikaci bezbarvého přípravku Bochemit QB Profi.
Autor fotografií: interiér Martin Volejník, exteriér Archiv majitelů. Text vznikl ve spolupráci s redakcí portálu PROPAMÁTKY.
